Czech Union of the Deaf, z.ú.

Komerční banka zvyšuje přístupnost svých služeb početné skupině osob se sluchovým postižením. Na vybraných pobočkách mohou tito lidé nově a zcela samostatně komunikovat s pracovníky banky, a to díky bezplatné službě Online simultánní přepis mluvené řeči. Tuto nezastupitelnou komunikační službu provozuje sociální firma Transkript online s.r.o., která je úspěšným zaměstnavatelem osob se zdravotním postižením.

Služba nevyžaduje od svých uživatelů žádné technické znalosti ani vlastní pomůcky: klient se sluchovým handicapem požádá pracovníka pobočky o přepis mluvené řeči, ten se telefonicky spojí s přepisovatelem společnosti Transkript online a jednání může začít.

Klient sleduje doslovný přepis řeči pracovníka na monitoru jeho počítače, může se kdykoli ptát a bezprostředně reagovat na podávané informace. Oba účastníci jednání tak mají jistotu, že nedošlo v důsledku chybějící sluchové zpětné vazby klienta k nedorozumění, byly předány všechny potřebné informace a klient správně porozuměl provedeným bankovním úkonům.

Pilotní provoz služby je spuštěn od 1. června, a to na následujících pobočkách banky:

KB: Na Příkopě 33, Na Příkopě 969/33, 110 00 Praha 1 – Staré Město

KB: U Průhonu 1516/32, 170 04 Praha 7

KB: 5. května 1357/2, 461 77 Liberec

KB: Tř. T. Bati 152/19, 761 20 Zlín

KB: nám. Svobody 92/21, 631 31 Brno.

Téměř každý si klade otázku, kolik je v České republice osob se sluchovým postižením. Na takový údaj Vám nikdo nebude schopen odpovědět tak, aby jste byl s odpovědí spokojený. Problém způsobuje několik základních parametrů.

• Není jasně objektivně vymezen pojem, uplatňuje se někdy hledisko lékařské (stanovení na základě audiogramu sluchové ztráty, přičemž ztráta může být pouze na jednom uchu) a někdy sociální (posouzení dopadu na praktický život člověka).
• Terminologie různě vymezované skupiny uvnitř osob se sluchovým postižením či prolínající jako jsou pojmy neslyšící, nedoslýchavý, ohluchlý, hluchoněmý apod.
• Údaj je také velmi závislý na věku uživatele, ve stáří více lidí má problémy se svým sluchem apod.

Oficiální statistiky jsou uvádí například zpráva Vládního výboru pro zdravotně postižené občany (statistiky J. Hrubého) zveřejněné pod č.j. VVZP 202/91 postavených na extralaci obecných statistik a pak následně v roce 1993 a 1998 na základě dotazníkového šetření publikovaného v časopise Speciální pedagogika (Hrubý, J. Kolik je u nás sluchově postižených? In: Speciální pedagogika. Ročník 8, číslo 2 Praha: UK, 1998 strana 5-20.).
Z výsledků vyplynulo následující:

• V ČR je zhruba 0,5 milionu sluchově postižených. Z nich naprosto rozhodující část tvoří starší lidé, jejichž sluch se zhoršil s věkem.
• Prakticky neslyšících osob (nad 70 dB), jejichž vada sluchu trvá od narození nebo vznikla před započetím nebo v průběhu školní docházky, je v ČR asi 7600, tj. asi 0,76 promile populace. Tito lidé jsou většinou uživateli českého znakového jazyka. Celkový počet takto neslyšících je však mnohem větší, protože ke ztrátě sluchu dochází s postupem věku.
• V České republice je zhruba 15 000 sluchově postižených, kteří se s vadou sluchu narodili, nebo jejichž vada vznikla v dětství. To je asi 1,5 promile populace.
• V České republice je asi 3 900 osob s praktickou hluchotou (tj. se ztrátami sluchu většími než 70 dB) a asi 3 700 osob s úplnou hluchotou (tj. se ztrátami sluchu většími než 90 dB), která trvá od narození nebo vznikla před započetím nebo v průběhu školní docházky.
• Prakticky a úplně hluchých osob, jejichž vada sluchu trvá od narození nebo vznikla před započetím nebo v průběhu školní docházky, je v České republice asi 7 600, tj. asi 0,76 promile populace. Celkový počet prakticky a úplně hluchých však bude mnohem větší, protože zcela ohluchnout je možné i ve vyšším věku.
• V České republice je asi 7 300 uživatelů znakového jazyka.