Czech Union of the Deaf, z.ú.

Praha, 9. září 2023

Proč podporovat zpřístupnění pořadů České televize lidem se sluchovým postižením?

Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem je důležitou službou, kterou poskytuje veřejnoprávní Česká televize. V tomto článku se podíváme z různých hledisek na to, proč by veřejnoprávní Česká televize neměla šetřit na této službě a jak by měla k tomu přistupovat.

Právo: Neslyšící lidé mají právo na přístup k informacím, vzdělání a kultuře stejně jako slyšící lidé. Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem je projevem respektu, uznání a podpory naplňování potřeb práv a potřeb a jejich lidských práv i občanských práv. Snížení rozpočtu na zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem by také porušilo Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česká republika ratifikovala v roce 2009. Tato úmluva uznává právo osob se zdravotním postižením na přístup k informacím, komunikaci, médiím a kulturnímu životu.

Potřeba: Neslyšícím lidem není dostupné přirozené náhodné učení z odposlechu okolních informací vnímaných sluchem a nemají k dispozici rozhlasové vysílání, které je pro slyšící lidi běžným zdrojem informací, zábavy nebo vzdělání. Pouze veřejnoprávní Česká televize z titulu povinné veřejné služby poskytuje zpravodajství a také tlumočení do znakového jazyka. Zpřístupnění pořadů z veřejnoprávní České televize jsou tedy pro neslyšící lidi jediným způsobem, jak získat informace o aktuálních událostech, politice, ekonomice, společnosti nebo sportu z audiovizuálních médií. Například v době pandemie koronaviru je pro neslyšící lidi důležité sledovat zprávy o opatřeních, očkování nebo zdravotní situaci. Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem jim také umožňuje učit se nové věci, rozšiřovat své znalosti, dovednosti nebo zájmy. Například neslyšící lidé mohou sledovat vzdělávací pořady o historii, přírodě, technice nebo jazycích. Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem jim navíc umožňuje bavit se a relaxovat s různými žánry, jako jsou filmy, seriály, dokumenty, hry nebo soutěže. Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem je pro ně nezbytné pro jejich duševní a fyzické zdraví. Pokud by veřejnoprávní Česká televize snížila rozpočet na zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem, omezila by tím jejich možnosti a příležitosti k učení a rozvoji.

Rozvoj jazykových kompetencí: Kromě toho, že titulky umožňují neslyšícím lidem sledovat televizní pořady, mají také velký edukační význam. Neslyšící lidé nemají možnost učit se češtinu odposlechem jako jejich slyšící vrstevníci a učí se češtinu z psané formy, v tomto případě z titulků, které jim pomáhají rozvíjet slovní zásobu, gramatiku a porozumění psanému textu. Rozvíjejí jejich čtenářskou gramotnost a podporují jejich komunikační dovednosti a sociální začlenění. Snížení zpřístupněných pořadů ve veřejnoprávní televizi by tedy mělo negativní dopad na vzdělávání a rozvoj neslyšících lidí.

Spravedlnost: Neslyšící lidé jsou rovnocenní a důležití členové společnosti. Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem je projevem respektu, uznání a podpory jejich identity, jazyka a kultury. Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem je také způsobem, jak jim zajistit rovné příležitosti a účast na všech aspektech života. Například neslyšící lidé mohou sledovat politické debaty, volby nebo referenda a účastnit se tak demokratických procesů. Nebo mohou sledovat kulturní pořady, jako jsou koncerty, divadla nebo festivaly a zapojit se tak do kulturního života. Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem je tedy otázkou spravedlnosti a solidarity.

Výhoda: Neslyšící lidé jsou nejen příjemci, ale také přispěvateli k informacím, vzdělání a kultuře. Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem je nejen jejich prospěchem, ale také prospěchem pro celou společnost. Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem je také projevem respektu, uznání a podpory jejich identity, jazyka a kultury. Přispívá k rozvoji vzájemné tolerance, porozumění a dialogu mezi různými skupinami lidí. Pomáhá to k odstranění nedorozumění, izolace a diskriminace ze strany slyšící společnosti. Například neslyšící lidé mohou ukázat svou tvorbu, talenty nebo úspěchy ve veřejnoprávních pořadech a inspirovat tak ostatní. Nebo mohou používat znakový jazyk jako jeden z oficiálních jazyků České republiky a obohatit tak jazykovou rozmanitost.

Z těchto důvodů by veřejnoprávní Česká televize měla při škrtech v rozpočtu hledat jiné způsoby, jak snížit své náklady, bez ohrožení kvality a dostupnosti svých pořadů pro neslyšící diváky, a naopak by měla zachovat a rozvíjet zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem jako svou povinnost, prioritu a cíl.

Závěr: Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem je důležité a hodnotné pro veřejnoprávní Českou televizi i pro celou společnost. Zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem by nemělo být považováno za nadbytečné nebo druhořadé, ale za prioritní a nezbytné. Veřejnoprávní Česká televize by měla zachovat a rozvíjet zpřístupňování pořadů neslyšícím lidem jako svou povinnost, prioritu a cíl.