Soudní tlumočníci a překladatelé požadují pevnou základní sazbu odměny za tlumočení a překlad
Praha 25. srpna 2020 Pracovní skupina soudních tlumočníků pro legislativu předložila včera Ministerstvu spravedlnosti soubor připomínek k návrhu vyhlášky o odměnách a náhradách za výkon tlumočnické a překladatelské činnosti. Společně s novým zákonem o soudních tlumočnících a soudních překladatelích nabyde připravovaná vyhláška účinnosti dne 1. ledna 2021. Za největší problém navrhovaného znění považuje pracovní skupina skutečnost, že základní sazba odměny za tlumočnické a překladatelské úkony je stanovena rozpětím „podle náročnosti úkonu a míry potřebných odborných znalostí“. Není však definováno, podle jakých kritérií má být náročnost a míra odborných znalostí posuzována a jakou kvalifikaci má mít posuzovatel. Zástupci tlumočníků a překladatelů nejsou přímo zapojeni do vzniku předpisů upravujících výkon jejich činnosti. Pracovní skupina soudních tlumočníků pro legislativu sdružující všechny profesní organizace tlumočníků a překladatelů v ČR včetně akademických pracovišť proto své připomínky předložila pouze jako nepovinné připomínkové místo. Předsedkyně Komory soudních tlumočníků ČR Eva Gorgolová k návrhu uvedla: „Vyhláška neřeší problém, na jehož existenci tlumočnické organizace upozorňují Ministerstvo spravedlnosti již 25 let.“ Základní sazba odměny za tlumočnické a překladatelské úkony je totiž v novém návrhu stanovena rozpětím od 350 do 600 Kč za hodinu tlumočení nebo stranu překladu podle náročnosti úkonu a míry potřebných odborných znalostí. Nedefinuje však, k čemu má zadavatel při určení výše odměny přihlížet. Zároveň ale počítá se snížením či zvýšením odměny v procentech ze základní sazby, což se při nejednotné základní sazbě jeví přinejmenším jako sporné. To znamená, že stávající praxe, kdy zadavatelé bez kvalifikace přiznávají tlumočníkům různou výši odměny dle své libovůle, bude i nadále pokračovat. Pracovní skupina upozorňuje na to, že nejednotnost odměňování představuje pro tlumočníky zásadní problém zejména proto, že nezaručuje právo na spravedlivou odměnu a také proto, že dopředu nevědí, kolik za svou práci dostanou zaplaceno. Odmítnout překlad nebo tlumočení přitom bez závažných důvodů pod hrozbou sankce nemohou. Nový legislativní návrh obsahuje celou řadu dalších ustanovení, s nimiž se tlumočníci a překladatelé nemohou ztotožnit. Například etapizaci zvyšování odměn, jejichž výše se neměnila od roku 2003, snížení sazby odměny za „opakující se jednoduché překlady“ nebo to, že překladatelé mají podle návrhu vyhlášky i nadále zůstat jediným povoláním, jemuž nenáleží žádná odměna za vyhotovení stejnopisů úkonu, které jsou po nich zadavateli požadovány. Na nedostatky systému odměňování tlumočníků pracovní skupina upozornila rovněž v dopise určeném předsedům soudů a vedoucím státním zástupcům. Samostatný dopis pracovní skupina zaslala spolu s připomínkami k návrhu vyhlášky ministryni spravedlnosti M. Benešové. Své výhrady podepřené srovnáním se stavem odměňování soudních tlumočníků a překladatelů v okolních zemích adresovala pracovní skupina také ministryni financí A. Schillerové. Úplné znění připomínek pracovní skupiny bude v nejbližších dnech zveřejněno na stránkách Komory soudních tlumočníků ČR (www.kstcr.cz). Další informace za pracovní skupinu poskytne Komora soudních tlumočníků ČR (kstcr@kstcr.cz) a iniciativa Za lepší zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích (zalepsizakon@gmail.com, Facebook: https://www.facebook.com/soudni.tlumoceni.preklady/)
